Martina Viktorie Kopecká
Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské, od roku 2021 vyslankyně dobré vůle, psychoterapeutka a krizová interventka. Jejím působištěm je kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Vystudovala teologii na Univerzitě Karlově a pak ještě psychologii a speciální pedagogiku. Jen díky zaměstnání v běžné velké firmě zjistila, co v životě dělat nechce a začala hledat svou vlastní cestu. Studium teologie se jí stalo velkou láskou, a tak se rozhodla jít za hlasem svého srdce a stát se duchovní. Nebyla to lehká cesta, ale dneska už ví, že to jinak být nemohlo. Jako farářka slouží Bohu i lidem, křtí, oddává, vyprovází na poslední cestě a slouží bohoslužby. Od roku 2013 je členkou ústředního výkonného výboru Světové rady církví. Papež František ji za její ekumenickou činnost vyznamenal medailí a pozval ji, aby se jako jediná vysvěcená žena – duchovní – zúčastnila biskupské synody ve Vatikánu. Dál se vzdělává, snaží se rozšiřovat obzory a učí se jezdit na kole.

Absolvovala psychoterapeutický výcvik v rodinné terapii psychosomatických poruch. Je nadšenou čtenářkou všech žánrů, píše blog o životě farářky dnešní doby Deník farářky, který vyšel knižně. Na podzim 2023 vyšel další její knižní titul s názvem Zpověď farářky. V pořadu Stardance dotančila až do finále, ale jak sama uvádí: “naštěstí jsem nevyhrála”. Nejvíc si odpočine v galerii na výstavě.
Příspěvek - Život je pohyb: cesta do života
Příspěvek „Život je pohyb: cesta do života“ se zaměřuje na teorie o rodině jako „sociální děloze“ a její roli v procesu „sociálního porodu“. Tato teorie vyzdvihuje klíčovou roli rodinných vazeb při přechodu jednotlivce od dětství k dospívání a dospělosti. Dotkneme se i rodin tzv. patchworkových. Pojmenujeme a rozpracujeme psychologické a psychosomatické i duchovní aspekty tohoto přechodu. Nahlédneme na to, jak rodinná dynamika ovlivňuje formování identity (pár slov i o generačním předávání vzorců chování), a jak se rodina stává důležitým prvním prostředím pro vstup do světa dospělých. Příspěvek navazuje na koncepty vyvinuté v rodinné terapii Dr. Vladislava Chvály a Dr. Ludmily Trapkové. S přispěním mých zkušeností v roli farářky pracující s rodinami.