Cílová skupina: 2. st. ZŠ, modifikovatelné pro SŠ (zde 8. ročník ZŠ).
Cíl: Zjišťování, jak si žák uvědomuje důležitost blížícího se rozhodování – volba střední školy, budoucího povolání a v jaké fázi se v tomto procesu nachází. Zamyšlení se nad důsledky jeho rozhodnutí pro jeho budoucí život, zamyšlení nad některými otázkami životních změn a prožitků, které s sebou přinášejí. Jaký význam pro žáky má proces volby, očekávání něčeho nového, jak zvládají adaptaci na nové situace, jaké kompetence potřebují.
Časová dotace: 90 minut.
Pomůcky a zdroje: papíry, pastelky, psací potřeby, pracovní listy – Jak se cítím, Jak jsem na tom nyní, Co dál – bubliny, Bubliny na nástěnku, otázky pro učitele k aktivitě Čilá statistika.
Úvod:
Seznámení s programem a jeho cílem, nastavení pravidel práce v lavicích i v kruhu (zarámování smyslu – proč je tak důležitá komunikace v kruhu, co symbolizuje, odkdy se užívala).
Hlavní činnosti:
1. vyučovací hodina:
Teploměr a škálování: Pedagog postupně vysvětlí aktivitu, zadává jednotlivé otázky (viz příloha). Žáci samostatně vyplňují PL. Následuje prezentace škálování – žáci přicházejí k velkému archu papíru, kde zaznamenávají své posouzení v rámci celé třídy.
Změny v mém životě – skupinová práce: Žáci vyplňují PL – skupina pracuje na zadaném tématu. Jednotlivé skupiny pak seznámí ostatní žáky s výsledkem své práce. Následuje diskuse k pracovním listům: „Jaké informace pro žáky byli nové, došlo k posunu jejich rozhodnutí?“ Žáci diskutují, vnímají postoje ostatních členů skupiny, jejich životní perspektivy.
Mapování posunu postoje v otázkách blížícího se rozhodování – reflexe se žáky: Žáci opět přicházejí k velkému archu papíru, kde zaznamenávají nové posouzení v rámci celé třídy.
2. vyučovací hodina:
Čilá statistika: Pedagog zadává jednotlivé otázky (viz příloha „Čilá statistika“), žáci nejprve stojí uprostřed třídy, na základě svých odpovědí se postaví se do dané části třídy.
Mapa života – „já v minulosti, já teď, já v budoucnosti“: Pedagog předloží žákům pracovní list, na kterém oni stručně vyjádří dle návodných otázek své pocity, myšlenky a cíle (tak, jak se vyvíjely v minulosti, trvají v přítomnosti, a jak si je představují, že budou vypadat v budoucnosti). Stěžejní částí druhé poloviny programu je diskuse, k pracovním listům: „Jaké pocity v nich vyvolaly myšlenky na změny, které je čekají, jaké je jejich vnitřní nastavení. Mají změny rádi, či naopak? Kdo jim v procesu změn může být oporou? Jaké jsou jejich limity?“
Závěr:
Krátké zhodnocení proběhlého setkání. Reflexe vnímání sebe samého „tady a teď.“
Reflexe očima pedagogů:
Žáci pracovali s dotazníkem, který byl zaměřen na zmapování jejich současné situace a změn, které je čekají po ukončení 9. ročníku. Během diskuse si uvědomovali reálné možnosti i hrozby jejich volby. U většiny žáků došlo k pozitivnímu posunu.
Ve druhé části žáci pracovali s pracovním listem Mapa života, kde se kde se měli zamýšlet nad svými minulými, současnými a budoucími postoji, představami a přáními.
Silné stránky hodiny: Žáci měli možnost porovnání rozhodovacího procesu jednotlivce a celé třídy, uvědomování si důsledků své volby, nastínění možností a překážek rozhodnutí.
Slabé stránky hodiny: Negativní postoj žáků ke studiu na středních odborných učilištích, nereálné představy o studiu na středních školách s ohledem na vlastní studijní předpoklady. Pracovní list „Mapa života“ se ukázal jako příliš abstraktní, žáky nezaujal, pro řadu z nich bylo obtížné na otázky tohoto typu odpovídat. Reflexe v rámci celé třídy se nedařila, žáci nechtěli své odpovědi sdílet.
Náměty pro zlepšení: Aktivity kariérového poradenství realizovat od 1. stupně. Techniku Mapy života nahradit dynamičtější a konkrétnější metodou.
Nejnovější komentáře