Cílová skupina: 2.stupeň ZŠ, nižší ročníky SŠ (zde 8. ročník ZŠ)
Cíl: Zamyšlení nad některými otázkami vlastního prožívání a sebepoznávání, prožívání vztahů ve skupině jako předpoklad úvah o svém místě ve světě a volbě profesního směřování.
Časová dotace: 90 minut
Pomůcky a zdroje: Pracovní list “Amaroun”, Dotazník zájmů a aktivit z různých oborů a Seznam aktivit a zájmů, karty povolání (např. Jobbkort nebo Pracovní karty Centra kompetencí), papíry, pastelky, psací potřeby.
Úvod:
Seznámení s programem a jeho cílem, nastavení pravidel práce v kruhu (zarámování smyslu – proč je tak důležitá komunikace v kruhu, co symbolizuje, odkdy se užívala).
Hlavní činnosti:
Koulovaná: Pedagog zadá, aby každý z žáků napsal 3 věci o sobě (to, co ho nejvíce vystihuje, je pro něho charakteristické). Papír nepodepisuje! Pak papír zmuchlá a všichni se začnou koulovat. Po asi minutě pak každý vezme jednu kouli, rozbalí ji a pokusí se najít majitele, se kterým pak o jeho odpovědích může diskutovat.
Amaroun: Pedagog rozdá žákům pracovní list se speciálním “abstraktním tvarem”. Úkolem žáků je tento tvar libovolně dokreslit, dotvořit do podoby čehokoli konkrétního. Na kreslení mají 5-10 minut. Poté, co všichni dokreslí, dají své výtvory na zem nebo na stoly tak, aby je ostatní viděli a mohli si je prohlédnout. Jejich dalším úkolem je vytvořit skupinky podle podobnosti výsledných výtvorů (například jednu skupinku tvoří všichni, kdo dotvořili svůj “amaroun” do podoby zvířete, druhou ti, kteří vytvořili hlavu člověka apod.). Poté mají najít, co ještě dalšího mají se členy své skupiny společného, v čem si jsou podobní. Skupiny mají 5-10 minut na diskuzi, pak prezentují ostatním, na co ve skupině přišli.
Dotazník aktivit a studijních oborů: Žáci vyplňují dotazník, vyhodnocují si ho a svůj profil aktivit a studijních oborů doplňují informacemi získanými z karet povolání. Následně pedagog vede diskusi k výsledkům dotazníků v kontextu celé třídy. Využívá i informace z techniky “Amaroun”: “Co máme společného, v čem se lišíme, jaké jsou naše preference v oblasti dalšího profesního směřování?”
Závěr:
Krátké zhodnocení proběhlého setkání.
Reflexe očima pedagogů:
Program byl realizován postupně ve třech třídách 8. ročníku. Žáci pracovali s dotazníkem, který byl zaměřen na hodnocení aktivit a činností z různých profesních oborů, dotazníky samostatně vyhodnotili. Výsledkem jejich práce byla profesní odvětví, na která by se mohli orientovat při volbě povolání. Následovala práce s kartami povolání, kdy žáci vyhledávali dle výsledků dotazníku konkrétní povolání v daném oboru.
Při první realizaci třída lépe pracovala v introvertním modu nebo ve skupinách. Při prezentování prožitků a postřehů před ostatními (při práci ve velkém kruhu) bylo nutné diskusi více řídit a podněcovat. Přesto však žáci byli schopni verbalizovat zajímavé reflexe a zamýšlet se nad svým místem ve světě a životě vůbec. Při druhé realizaci byla třída naopak komunikativní, v první části programu žáci spolupracovali formou skupinové práce, rozvíjeli tím diskusi k rozdělení obrázků a zajímali se o další techniky. V rámci třídy byl zjevný zájem o profilování v rámci kariérového poradenství, ale mezi dětmi se vyskytovaly velké rozdíly (někteří žáci již tuší, kterým směrem by se rádi vydali a někteří nikoliv). Potřetí byl program realizován ve třídě s vyšším počtem žáků, kteří mají speciální vzdělávací potřeby.
Silné stránky hodin: Efektivní byla především práce ve skupinách, diskuse, ochota respektovat práci a názor druhého. Sebepoznávací techniky, možnost rozšíření aktivit na práci s celou třídou v rámci jednoho kolektivu. Aktivita se setkala s velkým zájmem žáků, mnozí se poprvé seznamovali s konkrétními činnostmi daného povolání.
Slabé stránky hodin: Menší prostorové dispozice při pohybové aktivitě, nutnost třídu vést a podněcovat k diskusi ve velkém kruhu. U slabších žáků vyšly nejednoznačně výsledky díky převažujícímu negativnímu hodnocení všech činností v dotazníku.
Náměty pro zlepšení: Aktivity zrealizovat s větší časovou dotací, např. v rámci projektového dne.
Nejnovější komentáře